Jóga

Doba čtení 2 minuty

Jóga (sanskrt योग), jedna ze šesti klasických škol indické filozofie. Duševní soustředění nebo fyzické polohy a dechová cvičení, ale také askeze, jsou meditativní formy jógy různých praktik a filozofií, jejichž základy jsou shrnuty v upanišadách (sbírka filozofických spisů hinduismu a Védy z doby kolem roku 700 př. n. l.).

Je zde popsáno pět cest jógy a tři další systémy:

• Rádža jóga
• Džňána jóga
• Karma jóga
• Bhakti jóga
• Hatha jóga
  

• Mantra jóga
• Laya Yoga
• Kundaliní jóga

Původně sloužila jóga jako duchovní cesta k osvícení prostřednictvím meditace. Postupem času vznikla potřeba posilovat a mobilizovat tělo, aby bylo schopno setrvat v lotosové pozici co nejdéle. Hatha jóga tento aspekt přebírá a zahrnuje techniky, které využívají tělo jako účinný nástroj k dosažení duchovních cílů.

V Gítě (Bhagavadgíta - Ústřední spis hinduismu, sdružující různé způsoby myšlení, přibližně z 2. až 5. století př. n. l.), reprodukuje rozhovor mezi Ardžunou (jedním z nejvýznamnějších hrdinů indického eposu Mahábhárata) a Krišnou (hinduistická podoba božství) (kapitoly 6, 33 - 34), v němž Ardžuna říká, že mysl je těžké zkrotit, podobně jako vítr. Krišna odpovídá, že mysl lze ukáznit úsilím a odříkáním. Ardžuna odpovídá, že co ti lidé, kteří se nedokážou krotit, jsou snad navždy ztraceni? Krišna Ardžunu uklidňuje poukazem na reinkarnaci, která je vždy příležitostí k dosažení samádhi (úplného splynutí s předmětem meditace, dosažení dokonalého bytí).

Současné pojetí jógy spočívá ve stimulaci životní energie (kundaliní) kombinací dechových technik, pohybových sekvencí, poloh, koncentračních bodů a manter, jakož i gesty prstů tak, aby stoupala v blízkosti páteře k čakrám (energetickým centrům).

Kromě výše uvedených stylů jógy existuje také řada variant a kombinací, které integrují různé systémy: Kundaliní jóga se zaměřuje na probuzení a usměrnění energie kundaliní. Tibetská jóga se ubírá převážně duchovním směrem. Marma jóga se zaměřuje na sebeuvědomění. Tibetská jóga snů využívá duchovně-jogická cvičení k ovlivnění spánku.

Zdravotní aspekty jógových cvičení, jako jsou pozitivní účinky na psychiku a fyzické zdraví, jsou při cvičení pod kvalifikovaným vedením nepopiratelné. Stres se snižuje díky zklidňujícímu a vyrovnávacímu účinku dechových cvičení a meditace, ale také díky reflexi vlastního chování, snižují se tak nemoci vyvolané stresem, zmírňují se bolesti šíje a zad a podporuje se krevní oběh aktivací vazů, svalů, zejména zádových, šlach a proudění lymfy.

Podle buddhistických a hinduistických kořenů jógy a jejích variant je cílem jógy dosáhnout osvícení (Moksha - vykoupení, vysvobození z koloběhu znovuzrození, jako poslední ze čtyř cílů života).

Co o tom říká Bible?

V dopise Kolosanům Pavel píše (Kol 1,13-14): "13 On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a převedl nás do království Syna své lásky, 14 v němž máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů.„

To znamená, že lidem je zaslíbena spása. To nevyžaduje zvláštní cvičení, fyzické nebo duševní úsilí, znovuzrození nebo jiné energie či osvícení.

Pouze skrze víru v Ježíše Krista, Boha Otce a Ducha svatého, Trojici, je člověku udělena spravedlnost skrze odpuštění všech vin, minulých, současných i budoucích. Nic víc není třeba. Ježíš za každého jednotlivce zaplatil svou krví na kříži, aby mohl být považován za spravedlivého před Bohem v jeho nevyčerpatelné milosti a lásce.