Reiki

Doba čtení 3 minuty

Aktualizováno - Červenec 30, 2025

Reiki (jap. 霊気) znamená mentální/duchovní, také univerzální životní energii a je uměle vytvořeným slovem složeným z pojmů rei (duch, duše) a ki (životní energie). Ki odpovídá čínskému Qi (čchi), která podle taoistického názoru prostupuje vším (Čchi-kung - Qi), stejně jako hinduistické umění. Prana (V józe slouží práce s dechem jako přístup k praně, životní energii nebo jejímu projevu v těle).

Vyučuje se ve třech stupních (podle Usuiho Mikaa, zakladatele a buddhistického mnicha). S každým zasvěcením do příslušného stupně se energie posiluje. Usui Mikao je údajně buddhista Tendai.^* Během postní meditace zažil osvícení satori od světelné postavy, na jehož základě vyvinul duchovní léčebný systém Usui Reiki Rjóhó. Ten vychází z pěti konceptů, principů či pravidel života, které tvoří základ dnešního učení Reiki.

• Dnes se nerozčilujte
• Dnes si nedělejte starosti
• Buďte dnes vděční
• Dnes tvrdě pracujte
• Buďte dnes ke svým bližním milí

Podle zakladatele mohou Reiki vyučovat pouze lidé, kteří jsou připraveni věnovat Reiki celou svou bytost. Po získání třetího stupně si uvědomíte své mistrovství a jste schopni zasvěcovat do Reiki další lidi. Dnes se za kvalifikaci pro výuku a zasvěcování považují i tři roky praxe Reiki.

Léčení pomocí Reiki probíhá tak, že osoba poskytující Reiki vizualizuje speciální symboly a stává se kanálem, jehož prostřednictvím se přenáší energetická, jemná životní energie na druhou osobu, například prostřednictvím vkládání rukou. Tuto energii lze zesílit pomocí rituálních formulí (Kotodamas (podobně jako mantry) nebo tajná znamení. K tomu může dojít i bez vědomí příjemce, např. při masáži.

Buddhismus Tendai^* (jap. 天台宗) je škola založená na Lotosové sútře, jedné z nejznámějších súter (památných, krátkých, veršovaných nauk nebo jejich sbírek ze staroindické a středoindické literatury) mahájánového buddhismu.

Obsahem buddhistického učení je nekonečný, bolestivý koloběh (Samsara) všech neosvícených bytostí od zrození a znovuzrození.

Co říká Bible?

Jakkoli příjemně zní výše uvedených pět životních pravidel, jakkoli je jejich dodržování ušlechtilé a žádoucí, jejich kontext s buddhistickým učením, které je založeno na neustálém úsilí o sebevykoupení, jehož zároveň nelze nikdy dosáhnout, pokud se člověk nestal osvíceným a nemůže tak uniknout nekonečné cestě utrpení do nirvány, je zavádějící.

Nadpozemská, životodárná duchovní bytost Reiki nahrazuje Božího Ducha svatého a sebemrskačské osvobození od viny Božího odpuštění.

V Koloským 2,8 Pavel varuje před ochranou před prázdným klamem prostřednictvím lidské moudrosti založené na lidských tradicích, vesmírných mocnostech, namísto Krista. V něm totiž přebývá celá plnost božství. V něm, který je hlavou každé duchovní vlády a moci, máte všechno.
To znamená, že člověk nemusí vyhledávat různé bohy nebo bytosti jakéhokoli druhu, kontaktovat je, aby získal životní energii. Stačí, když se přihlásí k plnosti Boha, aby měl všechno!

A Jan varuje v 1. Janově 4:1-3 "Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoušejte duchy, zda jsou od Boha. Do světa totiž vyšlo mnoho falešných proroků. 2 Podle toho poznáte Božího ducha: každý duch, který vyznává, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; 3 a každý duch, který nevyznává, že Ježíš Kristus přišel v těle, není z Boha. A to je [duch] antikrista, o němž jste slyšeli, že přichází, a už teď je na světě..“

V Exodu 15:26 se píše "... Já jsem Hospodin, tvůj lékař!" a Jan 6, 47 říká "Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, má život věčný.„

Co víc si tedy člověk přeje, než aby měl všechno, zdravý a věčný život - jen díky víře v Ježíše?

Závěr

Říká se, že do Říma vede mnoho cest. Ale jen jedna vede k Bohu: víra v Ježíše Krista.

Není to příliš jednoduché? Jistě jsme si zvykli myslet si, že jednoduché je to pro druhé, že to musí být složité, má-li to být dobré. Omyl!

Cituji Matouše 18,3: "... a řekl: "Amen, pravím vám: Pokud nebudete činit pokání a nebudete jako děti, nevejdete do nebeského království!„

Ano, můžeme a měli bychom Ježíše prosit s dětskou vírou a s jistotou, že naši prosbu vyslyší a pomůže nám. Jeho pomoc přichází vždy včas, i když ne vždy tak, jak bychom si představovali:
Žádost o slavných šest správných čísel v loterii zůstane pravděpodobně nevyslyšena, zatímco žádost o záchranu z akutního nebezpečí bude splněna okamžitě!

Žádat někoho o něco není "in", vždyť se přece vždy říká: "Člověk je sám sebou!". Bůh nás nechává jít vlastní cestou, nevnucuje se. Má pro nás svou cestu, ale nechává nám na výběr, zda ho budeme následovat, nebo půjdeme svou vlastní cestou.
Jako by Bůh věděl o našem dilematu, povzbuzuje nás prostřednictvím Matouše (7,7) i Lukáše (11,9) slovy: ".Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno!„

Chceme se i nadále marně ptát, nebo raději přijmout jeho pomoc a následovat ho?