Přeskočit na obsah

Světová náboženství

Obsah

Doba čtení 22 minuty

Nejznámější světová náboženství jsou Islám, Hinduismus, Buddhismus, Judaismus, Sikhismus, Bahá'í víra, Taoismus, Konfucianismus a Šintoismuskteré jsou stručně popsány níže.
Kromě křesťanství, které na celém světě vyznává přibližně 2,3 miliardy lidí, existuje devět dalších velkých náboženství (seřazeno sestupně):

Islám

Na stránkách Islám má po celém světě přibližně 1,9 miliardy sledujících.

To znamená, že Islám druhé největší náboženství na světě. Většina Muslimové žije v Asii, zejména v zemích jako Indonésie, Pákistán, Indie, Bangladéš, Turecko a Írán. Velké muslimské komunity žijí také v Africe, na Blízkém východě a v Evropě, stejně jako rostoucí populace v Severní Americe a Austrálii.

Na stránkách Islám vychází z učení Prorok Muhammad a svatá kniha Korán. Muslimové věří v jednoho Boha, Alláha sledujte Pět pilířů islámukteré představují ústřední praktiky víry a jednání. Dva největší proudy v Islám jsou Sunnité a Šíité.

Na stránkách Islám je monoteistické náboženství, které zdůrazňuje víru v jediného Boha (Alláha), proroky, Korán, anděly a poslední den. Pět pilířů Islám tvoří základ islámské praxe a zahrnují vyznání víry, modlitbu, almužnu, půst a pouť. . Islám přikládá velký význam morálce, etickému chování, společenství věřících a odpovědnosti každého jednotlivce před Alláhem.

'1. Víra v jediného Boha (Alláha)Monoteismus (Tawhid): . Islám je přísně monoteistické náboženství. Věřící v Islám věří v Alláha jako jediného Boha. Alláh je stvořitel vesmíru, všemohoucí, vševědoucí a milosrdný. Nemá žádného partnera ani děti. Víra v Alláha je ústředním principem Islám.
Jednota Boha (Tawhid) znamená, že Alláh je jedinečný ve své podstatě, vlastnostech a vůli a že kromě něj nelze uctívat žádné jiné bytosti nebo bohy.

2. Víra v andělyMuslimové věří v anděly jako božské bytosti, které slouží Alláhovi a plní určité úkoly. Jsou neviditelní a nemohou páchat hříchy. Jedním z nejznámějších andělů je Džibril (Gabriel), který zprostředkovával Alláhova zjevení prorokům.

3. Víra ve svatá písmaNa stránkách Islám uznává několik svatých písem zjevených Alláhem. Nejdůležitější z nich jsou:
KoránPoslední a neomylné Boží slovo, které Mohamed obdržel po 23 letech prostřednictvím anděla Gabriela. Korán je ústřední náboženskou knihou národa. Islám a je považován za konečné a dokonalé zjevení.
Taurat (Tóra), Žalmy (Zabur) a evangelium (Injil)Tyto knihy byly dříve zjeveny prorokům, jako byli Mojžíš, David a Ježíš. Korán považuje tato písma za pravdivá, ale v průběhu času se změnila.

Korán je nejdůležitějším zdrojem islámského učení, práva a morálních hodnot.

4. Víra v prorokyNa stránkách Islám učí víře v proroky jako předavače božského poselství. Muslimové věří, že Alláh v průběhu staletí poslal proroky mnoha lidem, aby hlásali jeho poselství.
Poslední a nejdůležitější prorok Islám je Mohamed, který je považován za "pečeť proroků". Je posledním, jehož prostřednictvím bylo sesláno poslední zjevení, Korán. Další významní proroci v Islám Adam, Noe, Abraham, Mojžíš, David, Ježíš a mnoho dalších.
Mohamed je považován za dokonalého člověka a vzor pro všechny muslimy. Jeho slova a skutky jsou předávány v hadísech, které jsou důležitým zdrojem pro islámskou praxi.

5. Víra v poslední den (soudný den)Muslimové věří v poslední den, kdy se všichni lidé budou Alláhovi zodpovídat ze svých životních skutků. V tento den bude vesmír zničen a všichni lidé budou vzkříšeni. Každý člověk bude souzen za své dobré a špatné skutky a konečný soud rozhodne, zda vstoupí do ráje (džanna), nebo do pekla (džahánnam).
Věřící, kteří splnili své povinnosti vůči Alláhovi, najdou věčnou radost v ráji, zatímco ti, kteří své povinnosti zanedbali, mohou být potrestáni peklem.

6. Pět pilířů islámu: Pět pilířů Islám jsou základní náboženské povinnosti, které by měl každý muslim plnit, aby vedl život milý Bohu. Jsou to:

  • Šaháda (vyznání víry)Vyznání Alláha jako jediného Boha a Mohameda jako jeho proroka. Zní: "Není jiného boha než Alláh a Mohamed je poslem Alláhovým." V tomto případě se jedná o poselství Alláha.
  • Salát (modlitba)Muslimové jsou povinni modlit se pětkrát denně (Fadžr, Dhuhr, Asr, Maghrib, Isha). Tyto modlitby slouží ke spojení věřícího s Alláhem a k prosbě o vedení.
  • Zakát (almužna)Muslimové by měli část svých příjmů věnovat na charitu. Zakát je povinný příspěvek ve výši 2,5 % ročního příjmu na pomoc potřebným a podporu sociální spravedlnosti.
  • Sawm (půst během ramadánu)Během měsíce ramadánu jsou muslimové povinni držet půst od východu do západu slunce. Zdržují se jídla, pití, kouření a sexuálních aktivit, aby se soustředili na duchovní očistu a sebeovládání.
  • Hadždž (pouť do Mekky)Každý muslim, který je toho finančně a fyzicky schopen, by měl jednou za život vykonat pouť do Mekky. Hadždž je důležitou součástí islámské víry a znamením jednoty muslimů na celém světě.

7. Pojem Boží vůle (Qadar)Muslimové věří v qadar, což znamená víru v boží osud. Vše, co se ve vesmíru děje, je určeno vůlí Alláha. Zároveň mají lidé svobodu rozhodovat se a nést odpovědnost za své činy.

8. Význam komunity (ummy)Na stránkách Islám zdůrazňuje význam společenství (ummy) věřících. Muslimové jsou součástí celosvětového společenství, které spojuje společná víra v Alláha a proroka Mohameda. Umma zavazuje věřící k solidaritě, podpoře a bratrství.

9. Význam morálky a etických hodnotNa stránkách Islám klade důraz na rozvoj morálních a etických hodnot, jako je čestnost, spravedlnost, soucit, skromnost a úcta k ostatním. Muslimové jsou vedeni k tomu, aby žili svůj život v souladu se zásadami Koránu a učením proroka Mohameda.
Je zde také řada pravidel týkajících se mezilidských vztahů, například zacházení s rodiči, sousedy, sirotky a chudými, a také důležitost odpuštění a milosrdenství.

10. Džihád (Svatá válka)Výraz džihád doslova znamená "úsilí" nebo "boj". Odkazuje na duchovní a morální boj věřícího, který se snaží stát lepším člověkem a naplnit vůli Alláha. Tento termín je často špatně chápán a v mnoha souvislostech je spojován s násilnými činy. V původním kontextu džihád znamená především vnitřní boj proti hříchu a snahu o spravedlivý život.

Hinduismus

Přibližně 1,2 miliardy lidí, hlavně v Indii a Nepálu, se věnuje Hinduismus.

Na stránkách Hinduismus je třetím největším náboženstvím na světě. Většina Hinduisté žije v Indii, kde se k tomuto náboženství hlásí asi 80 % obyvatel, a také v Nepálu, kde se k tomuto náboženství hlásí asi 80 % obyvatel. Hinduismus je státním náboženstvím a v Bangladéši, Indonésii a dalších jihoasijských zemích.

Významné hinduistické komunity žijí také v západních zemích, zejména v důsledku migrace, například v USA, Velké Británii, Kanadě, na Fidži a Mauriciu. . Hinduismus je jedním z nejstarších náboženství na světě a vyznačuje se rozmanitými praktikami, filozofií a tradicemi bez jednotné struktury a posvátného písma, jako je tomu v případě Křesťanství nebo Islám má.

Na stránkách Hinduismus je náboženská tradice založená na hluboké duchovní filozofii, která zdůrazňuje snahu o osvícení, překonání utrpení a sjednocení s božstvím. Mezi její hlavní přesvědčení patří představa Brahmanu jako nejvyššího boha, Átmanu jako nesmrtelné duše, zákonů karmy, koloběhu samsáry a cíle osvobození mokša. Kromě toho hraje v každodenním životě věřících ústřední roli cvičení jógy, meditace a uctívání božstev.

1. Monoteismus a polyteismus: Víra v nejvyšší bytost (Brahman): . Hinduismus věří v jediný, nekonečný a všezahrnující božský princip zvaný Brahman, který tvoří základ vesmíru. Brahman je považován za transcendentní a imanentní, tj. je mimo všechny formy a zároveň je přítomen ve všem.
Různá božstvaAčkoli je Brahman nejvyšším principem, v praxi je často uctíván prostřednictvím různých božstev, která představují aspekty Brahmanu. Tato božstva, jako je Brahma (stvořitel), Višnu (zachovatel), Šiva (ničitel) a mnoho dalších, jsou součástí rozmanitosti v oblasti náboženství. Hinduismus. Každé božstvo má svou vlastní historii, aspekty a formy uctívání.

2. Atman (nesmrtelná duše)V Hinduismus každý člověk je považován za součást nekonečného Brahmanu a pravým já člověka je átman, nesmrtelná duše. Átman je božský a nepomíjivý, není ovlivněn zrozením a smrtí, ale je zapojen do věčného koloběhu znovuzrození (samsára).

3. Samsára a reinkarnace: Samsara odkazuje na koloběh zrození, smrti a znovuzrození. Hinduisté věří, že duše se po smrti znovu narodí v novém těle. Toto znovuzrození závisí na karmě, činech jedince v předchozím životě. Dobré skutky vedou k lepšímu znovuzrození, zatímco špatné skutky k horšímu životu.
Konečným cílem hinduistů je uniknout z koloběhu samsáry a dosáhnout mókši.

4. Karma a dharma: Karma je zákon příčiny a následku. Ten říká, že každý čin - ať už dobrý nebo špatný - má následky, které se projeví v dalším životě. Karma ovlivňuje život člověka a určuje jeho znovuzrození.
Dharma označuje etické a morální povinnosti jednotlivce, které jsou v souladu s vesmírným řádem a společenskými normami. Dharma je individuální a může se lišit v závislosti na věku, pohlaví, povolání a společenském postavení.

5. Mokša (osvobození): Moksha je konečným cílem Hinduismus a znamená osvobození od samsáry, koloběhu znovuzrozování a utrpení. Mokša je dosažena, když si duše uvědomí svou pravou podstatu a spojí se s Brahmanem. K tomu dochází prostřednictvím duchovní realizace, oddanosti, meditace a následování božských zásad.

6. Posvátná písma hinduismuNa stránkách Hinduismus má množství svatých písem. Nejdůležitější z nich jsou:

  • Vedy: Nejstarší a nejposvátnější texty Hinduismuskteré obsahují liturgické hymny, modlitby a filozofické nauky.
  • UpanišadyFilozofické spisy, které poskytují hlubší duchovní vhled do Brahmanu, Átmanu a podstaty reality.
  • BhagavadgítaVýznamná část Mahábháraty, epického díla, které popisuje dialog mezi princem Ardžunou a bohem Krišnou. Bhagavadgíta se zabývá tématy dharmy, karmy, bhakti (oddanosti) a mókši.
  • Rámájana a MahábhárataDva velké epické příběhy, které vyprávějí o Rámovi a Krišnovi a obsahují důležitá morální a filozofická ponaučení.

7. Jóga a meditaceJóga je duchovní praxe zaměřená na očistu těla a mysli, získání kontroly nad vlastní myslí a duchovní realizaci. Existují různé druhy jógy:

  • Hatha jóga: Fyzická cvičení na podporu zdraví a duševní čistoty.
  • Karma jógaCesta nesobecké služby a činnosti bez připoutanosti k výsledku.
  • Bhakti jógaCesta oddanosti a uctívání božství.
  • Džňána jóga: Cesta moudrosti a realizace Já a Brahmanu.
  • Rádža jógaKrálovská cesta, která zahrnuje meditaci a duchovní disciplínu.
  • Meditace je ústřední součástí jógy a duchovního života, která slouží ke zklidnění mysli a prožitku vyššího já.

8. Kastovní systém (varnský systém)Kastovní systém, známý také jako systém varn, rozděluje společnost do čtyř hlavních kategorií neboli "varn":

  • Brahmáni (Kněží a učenci)
  • Kšatrijové (Válečníci a vládci)
  • Vaishyas (Obchodníci a zemědělci)
  • Šúdrové (dělníci a služebnictvo)
  • Tato kategorizace však není v moderní praxi bez diskuse a vedla k sociální nespravedlnosti, zejména v podobě diskriminace dalitů (dříve "nedotknutelných").

9. Festivaly a rituályNa stránkách Hinduismus zahrnuje řadu svátků a rituálů, které se slaví v různých regionech a komunitách. Mezi nejznámější svátky patří:

  • DiwaliSvátek světel, který oslavuje vítězství světla nad tmou a dobra nad zlem.
  • HoliJarní svátek barev, který oslavuje lásku mezi Krišnou a Rádhou a symbolizuje radost ze života.
  • NavaratriDevítidenní festival zasvěcený bohyni Durze, který oslavuje vítězství dobra nad zlem.
  • Rituály a obřady jsou často důležité pro. HinduismusNejdůležitějšími životními událostmi jsou púdže (uctívání) božstev, uctívání předků a svátky spojené s důležitými životními událostmi, jako je narození, svatba a smrt.

10. Rozmanitost a toleranceNa stránkách Hinduismus je známá svou rozmanitostí tradic, filozofií a postupů. Zdůrazňuje toleranci vůči různým náboženstvím a podporuje myšlenku, že existuje mnoho cest k osvícení a pochopení božství.

Buddhismus

Na stránkách Buddhismus připadá na přibližně 520 milionů lidí.

Největší počet Buddhisté žije v Asii, zejména v zemích jako Čína, Thajsko, Vietnam, Myanmar, Srí Lanka, Kambodža, Japonsko, Korea a Tibet.

Na stránkách Buddhismus je velmi rozmanité náboženství, které se vyznává v různých tradicích. Mezi nejdůležitější proudy patří Theravádový buddhismuskterá je rozšířená zejména v jihovýchodní Asii. Mahájánový buddhismuskterý je dominantní ve východní Asii (včetně Číny, Japonska a Koreje), a vadžrajánové směry.Buddhismuskterá se praktikuje zejména v Tibetu a himálajských oblastech.

Ačkoli Buddhismus je rozšířená zejména v Asii, roste však také počet Buddhistické komunity v západních zemích, které si získávají stále více příznivců.

Na stránkách Buddhismus je duchovní praxe, která zdůrazňuje cestu k osvícení prostřednictvím překonávání utrpení a rozvíjení moudrosti, soucitu a všímavosti. Mezi klíčová přesvědčení patří pochopení utrpení a jeho příčin, praktikování ušlechtilé osmidílné stezky, koncept pomíjivosti a ne-já a snaha o nirvánu - stav osvobození a vnitřního klidu.

1. Čtyři ušlechtilé pravdy: Čtyři ušlechtilé pravdy jsou základní koncepcí Buddhismus a tvoří základ celé praxe:

  • Pravda o utrpení (dukkha)Život je neodmyslitelně spojen s utrpením a nespokojeností, ať už se jedná o fyzické nebo psychické utrpení. Vše v životě je pomíjivé a i příjemné zážitky jsou doprovázeny utrpením, protože jsou v konečném důsledku pomíjivé.
  • Pravda o původu utrpení (samudája)Utrpení vzniká z touhy (tanha), připoutanosti a nevědomosti. Tyto touhy a připoutanosti vedou k touze a lpění na věcech, které nejsou trvalé, což následně způsobuje utrpení.
  • Pravda o ustání utrpení (Nirodha)Existuje stav, kdy je utrpení překonáno. Tímto stavem je nirvána, konečný konec utrpení, kterého se dosáhne vzdáním se touhy a připoutanosti.
  • Pravda o cestě k ukončení utrpení (Magga)Cestou k ukončení utrpení je ušlechtilá osmidílná stezka, která zahrnuje řadu etických a praktických disciplín.

2. Ušlechtilá osmidílná stezkaUšlechtilá osmidílná stezka je cestou k překonání utrpení a dosažení osvícení. Zahrnuje:

  • Pravý pohled (Moudrost): Moudrost: Správný vhled do podstaty reality, zejména do čtyř ušlechtilých pravd.
  • Správný záměr (moudrost): Moudrost: soucitný postoj, nesobeckost a záměr překonat utrpení.
  • Správný projev (etika): Upřímná, vstřícná a konstruktivní komunikace.
  • Správná akce (Etika): Etické chování, které je v souladu s morálními zásadami, jako je vyhýbání se zabíjení, krádežím a neslušnému chování.
  • Správné živobytí (etika): Život, který se řídí etickými zásadami a neprovádí škodlivé činnosti.
  • Správné úsilí (meditace): Snaha vyhnout se škodlivým myšlenkám a rozvíjet pozitivní vlastnosti.
  • Správná všímavost (meditace): Všímavost a uvědomění si každé činnosti a okamžiku.
  • Správná koncentrace (Meditace): Meditace: meditační praxe, jejímž cílem je dosáhnout stavu vnitřního klidu a vhledu.

3. Koncept anattá (ne-já)V Buddhismus existuje pojem anattá, "ne-já" nebo "ne-já". To znamená, že neexistuje žádné trvalé, neměnné "já" nebo "jáství". Vše, co vnímáme jako "já" - naše těla, myšlenky a emoce - je pomíjivé a skládá se pouze z proudu plynoucích zkušeností. Lpění na představě stálého "já" je zdrojem většiny našeho utrpení.

4. Koncept pomíjivosti (aničča)Anicca znamená "pomíjivost". Vše v životě je v neustálém pohybu - nic nezůstává navždy stejné. Vše, co existuje, podléhá neustálému procesu změn. Toto uvědomění vede k poznání, že lpění na věcech, které jsou pomíjivé, způsobuje utrpení.

5. Karma a znovuzrozeníKarma je zákon příčiny a následku. Podle něj má každý čin - ať už fyzický, verbální nebo mentální - své následky. Dobré činy vedou k pozitivním výsledkům, zatímco škodlivé činy vedou k negativní karmě, která zase může způsobit budoucí utrpení.
Znovuzrození je dalším ústředním pojmem Buddhismus. Nejde o nesmrtelnou duši, ale o nepřetržitý tok karmických energií, které rozhodují o znovuzrození v novém životě. Cílem je překonat koloběh znovuzrození (samsáru) a dosáhnout nirvány, stavu osvobození.

6. Nirvána (osvícení): Nirvána je konečným cílem člověka. Buddhismus. Je to stav osvícení, osvobození od samsáry (koloběhu zrození, smrti a znovuzrození) a utrpení. Nirvána znamená úplné opuštění připoutanosti, touhy a nevědomosti a dosažení vnitřního klidu a moudrosti.

7. Soucit (Karuna) a moudrost (Pradžňa): Soucit (karuna) je ústřední hodnotou v náboženství Buddhismus. Jde o rozpoznání utrpení druhých a práci pro jejich dobro. Moudrost (prajna) je vhled do pravé podstaty skutečnosti, uvědomění si pomíjivosti a prázdnoty všech věcí.

8. Meditace a všímavostMeditace je základním cvičením v Buddhismus. Slouží k rozvoji bdělosti, soustředění a moudrosti. Různé meditační praktiky, jako je vipassana (meditace vhledu) a samatha (zklidnění), slouží ke zklidnění mysli, zostření vědomí a získání hlubšího vhledu do pravé podstaty věcí.

9. Pět Sil (etika)Na stránkách Pět Silasů jsou základní etická přikázání, která by se měla dodržovat v každodenním životě:

  • NezabíjejteÚcta ke všemu živému a vyhýbání se násilí.
  • NekrástPoctivost a úcta k majetku ostatních.
  • Žádné sexuální přestupkyRespekt a odpovědnost při řešení vztahů.
  • Nelžete: Pravdivost v komunikaci.
  • Žádná intoxikaceVyhněte se drogám nebo alkoholu, které zatemňují mysl a narušují všímavost.

Judaismus

Na stránkách Judaismus zná přibližně 15 milionů lidí.

Největší Židovská komunita žije v Izraeli, kde žije přibližně 6,9 milionu lidí. Židé následují Spojené státy, které mají druhý největší podíl. Židovské obyvatelstvo s přibližně 5,7 milionu obyvatel. Další významné Židovské komunity existují v zemích, jako je Francie, Kanada, Spojené království a Argentina.

Na stránkách Judaismus je jedním z nejstarších monoteistických náboženství na světě a vychází z posvátných spisů Tóry. Jedná se o náboženství i kulturní identitu, která je pevně spjata s historií a tradicemi Židé je připojen.

1. Monoteismus: Ústřední víra Judaismus je monoteismus, víra v jediného, všemocného, vševědoucího a neviditelného Boha. Tento Bůh, nazývaný Jahve, je stvořitelem vesmíru a zdrojem veškerého života. Je věčný a neměnný.

2. Smlouva mezi Bohem a izraelským lidemNa stránkách Judaismus je založen na smlouvě mezi Bohem a izraelským lidem. Tato smlouva byla nejprve uzavřena s Abrahamem, který je považován za otce židovského národa. Později byla smlouva obnovena s Mojžíšem, když vyvedl izraelský lid z otroctví v Egyptě a dal mu Tóru (zákon).
Smlouva zavazuje židovský lid k dodržování Božích přikázání a Bůh na oplátku slibuje, že bude lid chránit a žehnat mu.

3. Tóra a přikázání: Tóra je posvátným textem Judaismus a zahrnuje prvních pět knih Bible (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium). Obsahuje jak historická vyprávění, tak zákony, které upravují židovský život a náboženskou praxi.
Tóra obsahuje 613 přikázání (micvot), která upravují chování věřících. Zahrnují jak náboženská, tak morální pravidla a týkají se každodenního života, například pravidel stravování (košer), modlitby, šabatu a svátků.

4. Koncept dobra a zlaV Judaismus existuje myšlenka, že lidé jsou obdařeni svobodnou vůlí, a proto si mohou vybrat mezi dobrem a zlem. Tikkun olam (zlepšování světa) je princip, který zdůrazňuje odpovědnost za konání dobra a zlepšování života, a to jak pro jednotlivce, tak pro společnost.

5. Význam MesiášeNa stránkách Judaismus věří v budoucí příchod Mesiáše, spasitele, který přinese mír na zemi, přivede židovský národ zpět do zaslíbené země a dovede svět do doby prosperity a spravedlnosti. Mesiáš však ještě nepřišel a není považován za božskou postavu, jako je tomu v křesťanství.

6. Život po smrti: Názory na posmrtný život se v jednotlivých zemích velmi liší. Judaismus různorodé. Neexistuje jednotný koncept, ale mnoho Židů věří v určitou formu vzkříšení mrtvých a v Poslední soud, při kterém se každý člověk zodpovídá za svůj život. Některé židovské proudy zdůrazňují koncept odměny a trestu v posmrtném životě, zatímco jiné se zaměřují spíše na život v přítomnosti.

7. Posvátná místa a rituály: Na nejvýznamnější posvátná místa v zemi Judaismus zahrnuje izraelskou zemi, zejména Jeruzalém a Chrámovou horu, která je považována za místo, kde ve starověku stál Chrám. Stránky Judaismus zdůrazňuje význam šabatu (sabatu), týdenního dne odpočinku, který začíná v pátek večer a končí v sobotu večer Dalšími významnými židovskými svátky jsou Pesach (svátek Pesach), Jom Kipur (Den smíření), Sukot (Svátek stánků) a Šavuot (Svátek týdnů), které připomínají důležité události v židovské historii a zahrnují určité náboženské rituály.

8. Víra ve spravedlnost a právoNa stránkách Judaismus klade velký důraz na spravedlnost, rovnost a sociální odpovědnost. Mnohá přikázání se týkají způsobu, jakým by se lidé měli chovat k sobě navzájem, například přikázání lásky k bližnímu (Hessed) a povinnost starat se o chudé a potřebné.

9. Etika a morálka: Etické učení Judaismus klást důraz na poctivost, spravedlnost, odpuštění, milosrdenství a úctu k životu. Šalom (mír) je ústředním pojmem, který hraje důležitou roli jak v mezilidských vztazích, tak v našem vztahu k Bohu a světu.

10. Židovská komunitaNa stránkách Judaismus přikládá velký význam komunitě (kehilla). Židovská komunita hraje v náboženském životě důležitou roli, protože společné modlitby, svátky a rituály posilují pouto mezi věřícími a provázejí život jednotlivců.

11. Halacha - židovské právoHalacha je židovské právo, které se skládá z Tóry, ústní tradice (Talmud a Mišna) a pozdějších rabínských rozhodnutí. Upravuje nejen náboženské zvyky, ale také každodenní život, včetně stravovacích návyků, oblékání, manželství, práce a společenské odpovědnosti.

Sikhismus

Přibližně 30 milionů lidí na celém světě, především v Indii.

Většina z nich žije v Indii, zejména ve státě Paňdžábkterá je považována za duchovní centrum Sikhismus platí. Stránky Sikhismus založil v 15. století Guru Nanak a devíti dalších guruů, kteří ho následovali, a zdůrazňuje jednotu Boha, rovnost všech lidí a život ve službě druhým.

Ačkoli Sikhismus převážně v Indii, existují také významné Sikhské komunity v zemích, jako je Velká Británie, Kanada, USA, Malajsie a Austrálie, v důsledku migrace a globálního šíření náboženství. Na stránkách Sikhismus je monoteistické náboženství, které ve své praxi spojuje víru, meditaci a sociální odpovědnost.

  1. MonoteismusNa stránkách Sikhismus věří v jediného, nedělitelného Boha, který je označován jako "Waheguru". Bůh je stvořitelem vesmíru, je všemocný, vševědoucí a všudypřítomný. Je mimo čas a prostor a je nepředstavitelný, ale poznatelný prostřednictvím svého stvoření.
  2. Guru Granth Sahib jako živý Guru: Svaté písmo sikhů, tzv. Guru Granth Sahibje uctíván jako poslední a věčný guru. Po smrti desátého gurua, gurua Gobinda Singha, prohlásil posvátné písmo za nejvyššího duchovního průvodce obsahujícího moudrost a poznání všech guruů.
  3. Víra v reinkarnaciSikhové věří v znovuzrození duše (reinkarnaci) a v to, že konečným cílem je sjednocení s Bohem. Duše prochází mnoha životy na základě zákona karmy - skutků jedince. Dobré skutky vedou k lepšímu životu, zatímco špatné skutky vedou k nižšímu stavu.
  4. Cesta ke sjednocení s BohemSikhové se snaží dosáhnout přímého spojení s Bohem prostřednictvím oddanosti Bohu, meditace o božském jménu (Nam Džapna), správného jednání (Dharma) a podpory potřebných. Duchovním cílem je vymanit se z koloběhu reinkarnací.
  5. Víra v sevu (nezištnou službu)Na stránkách Sikhismus přikládá velký význam nezištné službě druhým (seva). Sikhové by měli pomáhat druhým lidem, zejména těm, kteří to potřebují, bez ohledu na náboženství nebo původ. Tato zásada zdůrazňuje altruismus a společné dobro.
  6. Rovnost a bratrstvíNa stránkách Sikhismus hlásá rovnost všech lidí bez ohledu na jejich rasu, pohlaví nebo sociální postavení. Všichni lidé jsou si před Bohem rovni a neexistují žádné hierarchické rozdíly. Ženy a muži mají stejnou duchovní důstojnost a odpovědnost.
  7. Odmítání rituálů a pověr: Sikhismus odmítá prázdné rituály a pověry. Uctívání by mělo probíhat prostým a autentickým způsobem, bez využívání vnějších rituálů nebo magických praktik. Víra by měla spočívat v oddanosti a jednání v souladu s božskou morálkou a spravedlností.
  8. Pět C (pět symbolů víry)Sikhové, kteří se v určitém okamžiku svého života stali Sikhismus Pět symbolů (tzv. "pět C") se používá k označení pěti profesí:
    • Kesh (vlasy): Dlouhé vlasy, které jsou symbolem přijetí boží vůle.
    • Kangha (hřeben): Hřeben na úpravu vlasů, který symbolizuje čistotu.
    • Kara (železný náramek): Náramek z oceli, který nám připomíná naše věčné spojení s Bohem.
    • Kachera (Dlouhé kalhoty): Oděv, který symbolizuje čistotu a sebeovládání.
    • Kirpan (meč): Malý meč symbolizuje ochranu pravdy a spravedlnosti a ochotu bránit utlačované.
  9. Sikhská komunita a sangatVíra zdůrazňuje význam společenství (sangat) a společné modlitby. Společná bohoslužba, při níž se recituje Guru Granth Sahib, je ústřední součástí života víry.
  10. Pět ctnostíSikhové se snaží ve svém životě uskutečňovat pět ctností:
    • Sat (pravda): Pravda v myšlenkách, slovech a skutcích.
    • Santokh (poslušnost a spokojenost)Spokojenost s tím, co máte.
    • Daya (soucit a milosrdenství)Soucit se všemi živými bytostmi.
    • Dhan (prosperita a štědrost)Dávání a sdílení s ostatními.
    • Nimrata (pokora)Skromnost a pokora při jednání s druhými.

Bahá'í víra

7 milionů lidí je závislých na Bahá'í víra na.

Na stránkách Bahá'í společenství je jedním z nejrychleji rostoucích světových náboženství a je zastoupeno ve více než 200 zemích a oblastech. Největší Bahá'í společenství se nacházejí v zemích, jako je Indie, Írán a Afrika.

Na stránkách Bahá'í víra je monoteistické náboženství, které v 19. století založil Bahá'u'lláh (1817-1892). Zdůrazňuje jednotu lidstva, víru v jediného Boha a zásady spravedlnosti, míru a rovnosti. . Bahá'í náboženství si klade za cíl podporovat duchovní a sociální rozvoj lidstva a umožnit budování globálního společenství.

  1. MonoteismusBahá'í věří v jediného Boha, který je Stvořitelem vesmíru a je ve své podstatě nevyzpytatelný. Bůh se však zjevuje v různých náboženských zjeveních, která byla v průběhu dějin předávána různými proroky, například Abrahámem, Mojžíšem, Ježíšem, Mohamedem a nakonec Bahá'u'lláhem.
  2. Jednota lidstva: Ústředním principem Bahá'í víra je přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni bez ohledu na rasu, etnický původ nebo kulturní prostředí. Zdůrazňuje, že lidstvo tvoří jeden neoddělitelný celek.
  3. Jednota náboženstvíBahá'í učí, že všechna hlavní světová náboženství pocházejí od téhož Boha a že rozdíly mezi nimi jsou způsobeny pouze odlišným historickým a kulturním kontextem. Jednotlivá náboženství jsou vnímána jako různé kapitoly božského plánu.
  4. Bahá'u'lláh jako nejnovější Boží manifestBahá'í věří, že Bahá'u'lláh je nejnovějším Prorokem nebo Manifestem Božím a přinesl poselství míru, jednoty a spravedlnosti, které je aktuální pro dnešní dobu.
  5. Svoboda a odpovědnostVíra zdůrazňuje význam svobodné volby a smyslu pro osobní odpovědnost. Bahá'í by měli aktivně přispívat k tomu, aby se svět stal lepším místem, a to prostřednictvím ctností, jako je pravda, spravedlnost, láska a úcta ke všem lidem.
  6. Zákaz diskriminaceBahá'í odmítají všechny formy diskriminace, ať už na základě pohlaví, rasy, třídy, náboženství nebo národnosti. Ženy a muži by měli mít stejná práva a podpora rovnosti pohlaví je důležitou součástí Víry.
  7. Světový mír a mezinárodní spolupráceNa stránkách Bahá'í víra se zasazuje o světový mír, mezinárodní spolupráci a vytvoření globální společnosti založené na spravedlnosti a jednotě.
  8. Život po smrtiBahá'í věří v posmrtný život, v němž duše pokračuje v existenci a je v neustálém stavu duchovního rozvoje. Zkušenosti z tohoto života ovlivňují stav duše v posmrtném životě.
  9. Jednota vědy a náboženstvíBahá'í věří, že věda a náboženství jsou dva vzájemně se doplňující způsoby hledání pravdy. Oba by měly harmonicky spolupracovat na podpoře blaha lidstva.

Tyto zásady lze nalézt ve spisech Bahá'u'lláh a pozdější Bahá'í vůdci. Na stránkách Bahá'í víra vyzývá své následovníky, aby aktivně pracovali na zlepšení světa a podporovali ducha jednoty, míru a spolupráce.

Taoismus

Na Taoismus (také Taoismus Skupinu tvoří 12 milionů lidí, především v Číně, ale i po celém světě.

Na stránkách Taoismus je hluboce zakořeněna v tamní kultuře a náboženských zvyklostech. Je chápána jako náboženská tradice i jako filozofický systém. . Taoismus zahrnuje různé víry a praktiky, z nichž některé se zaměřují na rituály, meditace a uctívání božstev, zatímco jiné zdůrazňují spíše filozofické aspekty života, jak je lze najít ve spisech Dao De Jing z Laozi a učení Zhuangzi jsou k nalezení.

Mnoho lidí v Číně, na Tchaj-wanu a v dalších částech východní Asie, kteří praktikují taoismus, jej nemusí považovat za "náboženství" v západním smyslu, ale za součást svých kulturních tradic a duchovní praxe. Také v jiných zemích s čínskou diasporou existují komunity, které praktikují taoistické rituály a principy.

Konfucianismus

Na stránkách Konfucianismus se věnuje přibližně 6 ... 7 milionů lidí, především v Číně, Jižní Koreji, Japonsku, Vietnamu a na Tchaj-wanu.

Na stránkách Konfucianismus je chápána především jako filozofická a etická tradice. V těchto zemích Konfucianismus často není ani tak náboženstvím v tradičním smyslu, jako spíše způsobem života a morálním systémem, který formuje společenské chování, rodinné struktury a vládní politiku.

V Číně, kde je Konfucianismus historicky zakořeněný, je často považován za kulturní základ, i když ne každý, kdo vyznává konfuciánské hodnoty, se považuje za "stoupence" konfuciánské víry. Konfucianismus v náboženském smyslu. Je proto obtížné určit přesný počet "stoupenců" náboženství. Konfucianismus protože mnoho lidí začleňuje Konfuciovo učení do svého každodenního života, aniž by je definovali jako náboženství.

Na stránkách Konfucianismus je etická a filozofická tradice, která je silně založena na podpoře morálního chování, sociální harmonie a rodinné odpovědnosti. Prostřednictvím pojmů humanita (Ren), Rituál (Li), povinnost pobočky (Xiao) a ideál ušlechtilého člověka (Junzi) Konfucianismus pro spravedlivou a dobře organizovanou společnost, v níž každý přebírá odpovědnost za blaho společenství a řád vesmíru.

  1. Lidstvo (Ren): Ren je ústředním etickým konceptem v Konfucianismus a často se překládá jako "lidskost" nebo "soucit". Znamená praktikování nejhlubší formy mezilidské laskavosti a soucitu. Ren znamená schopnost porozumět pocitům a potřebám druhých a jednat podle toho. Je to morální jádro Konfucianismus a týká se způsobu, jakým by lidé měli mezi sebou komunikovat.
  2. Rituály a respekt (Li): Li se týká rituálů, obřadů a správného plnění společenských norem a povinností. Nejedná se pouze o náboženské rituály, ale také o obecné společenské chování, které podporuje harmonii ve společnosti. Li zahrnuje úctu ke starším lidem, předkům a hierarchii v rodině a společnosti. Úcta k Li-Standardy je považován za nezbytný pro udržení společenského řádu.
  3. Odpovědnost a ctnost (Xiao): Xiao je synovská povinnost a zdůrazňuje důležitost úcty a respektu k rodičům a předkům. V konfuciánské filozofii je považována za nejzákladnější ctnost. Zahrnuje jak péči o rodiče ve stáří, tak upřímnou vzpomínku a úctu k předkům. Rodina je středem společenského a morálního života a vztah k rodičům a předkům je považován za základ pro budování harmonické společnosti.
  4. Rovnováha a harmonieNa stránkách Konfucianismus usiluje o harmonickou společnost, v níž všichni členové znají a plní své společenské povinnosti. Rovnováha a řád jsou ústředními principy, které by měly být realizovány jak na osobní, tak na společenské úrovni. Harmonie je stav, kdy všichni lidé plní své povinnosti v rámci své role ve společnosti a zároveň je zachována rovnováha mezi osobní svobodou a společenským řádem.
  5. Šlechtic (Junzi)Na stránkách Junzi ("ušlechtilý člověk" nebo "dobrý člověk") je ideálem v literatuře. Konfucianismus. Označuje někoho, kdo ztělesňuje morální integritu a ctnost na vysoké úrovni. . Junzi se snaží být zdrojem morální moudrosti a vlivu a slouží jako vzor pro ostatní. Nejedná ve vlastním zájmu, ale v souladu se zásadami. Ren (lidskost), Li (rituál a úcta) a Xiao (povinnost pobočky).
  6. Vzdělání a moudrostVzdělávání hraje ústřední roli v Konfucianismus. Získávání vědomostí a snaha o moudrost jsou důležité jak pro podporu vlastního morálního rozvoje, tak pro vytváření lepší společnosti. Konfucius zdůrazňoval význam vzdělání jako cesty k sebezdokonalování a jako způsobu získávání moudrosti a etických zásad.
  7. Harmonie mezi nebem a člověkemV Konfucianismus vztah mezi člověkem a nebem (Tian) je tematizován. Tian není chápán jako bůh, ale jako kosmická síla nebo princip, který představuje řád a morálku ve vesmíru. Člověk musí žít v souladu s Tianem, což znamená dodržovat své morální povinnosti a správný společenský řád.
  8. Rovnost a spravedlnostAčkoli Konfucianismus Uznává hierarchii a sociální role, ale zároveň zdůrazňuje význam spravedlnosti a rovnosti ve společnosti. Od vládců se očekává, že budou pečovat o blaho svého lidu a vládnout spravedlivým a morálním způsobem. Na stránkách Konfucianismus podporuje myšlenku, že každý má možnost morálního zlepšení bez ohledu na své sociální postavení.
  9. Zlatá cesta (Zhongyong)Na stránkách Zhongyong ("střed" nebo "zlatá cesta") popisuje snahu o vyvážený život. Jde o vyhýbání se extrémům a hledání střední cesty. Tato myšlenka se odráží v představě, že lidé by měli ve všem zachovávat umírněnost, aby si zachovali vnitřní harmonii a vnější řád.

Šintoismus

Na Šintoismus se hlásí přibližně 3 ... 4 miliony lidí, především v Japonsku.

Mnoho lidí v Japonsku praktikuje šintoistické rituály, aniž by se nutně považovali za "Šintoisté", protože Šintoismus se často prolíná s každodenními kulturními tradicemi a svátky.

Ačkoli Šintoismus Přestože japonská komunita převažuje v Japonsku, existují i menší komunity a praktikující v jiných částech světa, zejména v regionech s japonskou diasporou. Na stránkách Šintoismus není však evangelizačním náboženstvím, a proto není výrazně rozšířeno mimo Japonsko.

Na stránkách Šintoismus je původním náboženstvím Japonska a zahrnuje celou řadu víry a praktik, které se soustřeďují na uctívání Kami (duchovní bytosti nebo bohové) a spojení s přírodou a předky. Jedná se o polyteistické náboženství, které nemá žádné pevné dogma ani posvátné písmo v tradičním smyslu. Zde jsou uvedeny základní víry Šintoismus:

  1. Kami: Kami jsou ústředními duchovními bytostmi v Šintoismus. Lze je chápat jako bohy, duchy, předky nebo přírodní síly, jako jsou hory, řeky, stromy a zvířata. Kami představují božství a jsou přítomny ve všech živých bytostech a přírodě. Nejsou nutně nadpřirozené v klasickém smyslu, ale jsou výrazem tvůrčí nebo posvátné energie, která působí ve světě.
  2. Harmonie s přírodouNa stránkách Šintoismus klade velký důraz na soulad s přírodou a úctu k ní. Věří se, že lidé žijí v úzkém spojení s přírodou, a uctívání přírody a jejích prvků je ústřední součástí náboženství. Šintoistické rituály. Mnohé šintoistické svatyně (domy kami) jsou postaveny v přírodě, například v lesích, u řek nebo na horách.
  3. PurityV Šintoismus čistota je důležitý pojem. Znečištění a poskvrnění (fyzické i duchovní) se považuje za narušení vztahu s kami. Očistné rituály, jako je mytí rukou a úst (například před vstupem do svatyně), jsou proto běžnou praxí. Čistota je také považována za způsob, jak zachovat spásu duše a žít v harmonii s kami.
  4. Uctívání předkůV Šintoismus je kladen velký důraz na uctívání předků. Předkové jsou uctíváni jako kami, kteří chrání blaho rodiny a domácnosti. Uctívání předků je součástí mnoha rituálů. Šintoistické rituályzejména v podobě obřadů na oltářích a modliteb žádajících o ochranu a požehnání předků.
  5. Rituály a festivalyNa stránkách Šintoismus zdůrazňuje význam rituálních úkonů a svátků, které mají získat přízeň kami a posílit komunitu. Tyto rituály zahrnují modlitby, oběti, tance a slavnosti, které se konají v různých ročních obdobích. Známým příkladem je novoroční svátek (Shogatsu), který se slaví obřady v roce. Šintoistické svatyně se slaví.
  6. Žádné pevné vyznání víryNa stránkách Šintoismus nemá pevné vyznání víry ani svaté písmo, jako je tomu u jiných náboženství. Místo toho jsou to rituály, které charakterizují náboženskou praxi, a zkušenosti věřících, které tvoří víru. Šintoismus je často považováno za praktické náboženství, které klade důraz na skutky a náboženskou praxi.
  7. Kami v každodenním životěKami se vyskytují nejen na náboženských místech, ale i v každodenním životě. Šintoistické svatyně existují všude v Japonsku a mnoho lidí se u nich modlí za ochranu, zdraví a štěstí. Mnoho domácností má malý oltář k uctívání kami a konají se zde rituály při důležitých životních událostech, jako je narození, svatba a smrt.
  8. Žádný koncept vykoupeníNa rozdíl od mnoha západních náboženství neexistuje v Šintoismus žádný konkrétní pojem spásy nebo posmrtného života. Místo toho se soustředí na život v souladu s přírodou a životem na zemi. Kami a dobrý život tady a teď. Dlouhověkost a dosažení štěstí jsou považovány za odměnu za respektování života. Kami a pro život v čistotě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

cs_CZCzech
We've detected you might be speaking a different language. Do you want to change to:
en_US English
de_DE German
en_US English
fr_FR French
sv_SE Swedish
es_ES Spanish
pt_PT Portuguese
it_IT Italian
nl_NL Dutch
nb_NO Norwegian
fi Finnish
da_DK Danish
cs_CZ Czech
hu_HU Hungarian
el Greek
ru_RU Russian
tr_TR Turkish
ja Japanese
lt_LT Lithuanian
lv Latvian
sl_SI Slovenian
sk_SK Slovak
Close and do not switch language