Šamanismus

Doba čtení 3 minuty

Šamanismus zahrnuje všechna etnická náboženství, která vznikla na Sibiři a která tam praktikují Altajci, Burjati, Evenkové, Jakuti, Něnci a evropští Sámové.

Šamanismus je odvozen od věčného slova šaman (vědět, prohlédnout) a popisuje obecnou existenci nekromantů v různých kulturách, kteří mají spojení s duchovním světem pomocí technik navozených transem.

Podle klasického šamanského pohledu je kosmos mnohovrstevný (přinejmenším třívrstevný), tj. skládá se nejméně ze tří světů. V horním a dolním světě sídlí dobří a zlí duchové. Světová osa spojuje všechny tři světy navzájem a umožňuje duši, která je nezávislá na těle, navštěvovat duchovní svět pomocí zvířecích duchů, aby v dialogu s duchovním světem obnovila rovnováhu světů, která byla narušena problémy.

K dosažení potřebných stavů vědomí se kromě užívání látek měnících vědomí (s výjimkou sibiřských oblastí) používá půst, hypnóza, meditace, spánková deprivace, trans, doprovázený bubnováním (210-230 úderů za minutu) a perkusními rytmy (3,5-4,4 Hz, které odpovídají delta/theta vlnám v EEG), taneční rituály apod. Vyvolávání duchů závisí na výběru správného místa a správného času. Při samotné extázi se v závislosti na regionu hovoří o posednutí duchem nebo o vynoření vlastní duše.

Posedlost se vyskytuje především v oblastech na pomezí buddhismu a islámu, a to výhradně v jihovýchodní Asii a Africe. Projevuje se nadpřirozenými fyzickými schopnostmi, křečemi, mluvením a křikem v nesrozumitelných jazycích, pěněním, blouzněním, doprovázeným prudkým zvýšením všech tělesných funkcí.

Odchod duše z těla se projevuje abnormálním snížením tělesných funkcí, zploštěním dýchacího systému, nástupem ztuhlosti těla a zakalením smyslů.

Oběma formám je společný extatický trans, v němž dotyčná osoba zažívá skutečné pocity poměrně zvýšené intenzity a halucinace duchů.

Rituály se konají například za ochranu před nemocemi nebo újmou, déšť, hojný rybolov nebo dobrou úrodu. Šamani vedou náboženské slavnosti, diagnostikují a léčí nemoci, zahánějí zlé duchy, očišťují duše a věští.

Zdání, nebo realita?

Ačkoli šamanismus obvykle usiluje o dobro, přivádí lidi do područí "zlých" duchů. Je to podobné jako s údajně "dobrou" bílou magií, která není "dobrá", protože je označována jako bílá, a ne černá, ale stejně tak přivádí lidi pod moc démonů.

Již Mojžíš měl jasná slova pro ty, kdo se obraceli k nekromantům a věštcům (Exodus 20,6). V Deuteronomiu 18, 10-12 je ještě konkrétnější: "10 Nebude mezi vámi nalezen nikdo, kdo by nechal svého syna nebo svou dceru projít ohněm, ani ten, kdo se zabývá věštěním nebo předpovídáním znamení, ani kejklíř nebo čaroděj, 11 ani ten, kdo zaklíná duchy, ani duchovní vyšetřovatel, ani jasnovidec, ani ten, kdo mluví s mrtvými. 12 Neboť kdokoli dělá tyto věci, je ohavností pro Hospodina...". (Schlachterův překlad)

V listu Efezským 6,12 Pavel píše: "Náš boj totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládcům, proti vrchnostem, proti světským vládcům temnoty tohoto věku, proti duchovním [mocnostem] zla v nebeských [oblastech]." (Schlachterův překlad)

Z toho jasně vyplývá, že padlí andělé (démoni) se Satanem jako vládcem světa [z] temnoty chtějí uplatnit svou moc a podmanit si lidi. Potpourri rozmanitých možností je téměř nevyčerpatelné a pro hledající nesmírně lákavé. Vždyť je slibováno uzdravení, je slibováno řešení mnoha problémů. V nabídce je štěstí a spokojenost, bohatství atd. Měli byste si udělat pohodlí a vychutnat si to! Nebo raději ne?

U démonů je jen zdání, ale u Ježíše Krista je bytí!

Každý, kdo skutečně hledá blaženost, odpuštění a spásu, zdraví a spokojenost, pomoc v nouzi a konečnou spásu, aniž by zaprodal svou duši, je v Ježíšově náruči skutečně v bezpečí, když v něj uvěří. Tam mu žádná moc temnoty nemůže ublížit. Přesně to potvrzuje Žalm 50,15: "... zavolejte mi v den potřeby, tak tě zachráníma ty mě budeš ctít!". (Schlachterův překlad)